No a co jako ty předsevzetí?

2. 1. 2020
Petra Jelének

Vypadněte odsud vy se svejma nechutnejma pravidlama!

No a co, že jste ještě nesplnili předsevzetí z roku 2019? Sbohem zastaralý roku.
No a co, že se necítíte na to, dělat si je na rok 2020? Ahoj živote.
Je čas na novoroční no a co meditaci.

No a co, že se vám nechce hubnout?

No a co, že se fitka nemůžete vystát?

No a co, že jste nikdy ve fitku nebyli, ale hodláte tam být první?

No a co, že po dvaceti minutách se rozmyslíte, že budete raději jíst?

No a co, že víte, že byste měli šetřit, ale kvůli předchozím výdajům za Vánoce si to nemůžete dovolit?

No a co, že jste si slíbili, že přestanete jen tak nakupovat a najednou jsou tu povánoční slevy a s tím i jen takový nákup?

No a co, že jste single? Nedostali jste silvestrovskou pusu a nemáte žádnou budoucnost?

No a co!

No a co, že se rozhodně necítíte na to stát se ranním ptáčetem?

No a co, že si chcete nadále kousat nehty i za předpokladu, že je pak budete mít ošklivé?

No a co, že vám to je jedno?

No a co, že se necítíte na to, cokoliv měnit. No a co, že jste si při všem tom přemýšlení nad sebezlepšení a předsevzetích rozhodli říct, „ne, děkuji“ a nechat je plavat?
„Jsem v pohodě“ bylo vaše odůvodnění.

Jste v pohodě!
Nikdo není lepší.
A jestli to zní moc vychloubačně, opakujte se mnou NO A CO.

No a co, a tady, tady je rok 2020.

Další

Co nám říká melancholie? 

Co nám říká melancholie? 

Všechno, co je skutečně krásné, v sobě nese stín. Možná právě proto nás melancholie tolik přitahuje, i když ji zároveň odmítáme. V době, kdy se radost stala povinností a úzkost jen poruchou, jsme zapomněli, že ticho může být také formou elegance. Melancholie není...

Utilitarismus: jednoduchý kompas v komplikovaném světě

Utilitarismus: jednoduchý kompas v komplikovaném světě

Každý den děláme volby, které si ani neuvědomujeme. Jdeme za přáteli, i když jsme unavení. Vybereme si rodinnou večeři místo večírku. Nebo naopak dáme přednost zážitku, i když víme, že tím někoho zklameme. Tyto okamžiky nejsou malé, nesou v sobě důsledky. Právě tady...

Epidemie neustálé komunikace

Epidemie neustálé komunikace

Otevřela jsem oči do jemného jarního rána a protáhla se pod lehkou přikrývkou. Za oknem Vinohrad kvetly stromy, jejich růžové a bílé květy se lehce pohupovaly v ranním vánku, jako kdyby se svět právě probouzel k životu. Nedělní ráno, které patřilo jen mně. Přichystala...