Já je někdo jiný

Zveřejněno 8. 9. 2019

Už jsem zase někdo jiný.

Potřebuju páku, co by mě vtáhla zpátky do reality. Do mojí reality.

Je pozdě.

Jsem unavená. Mám hodně práce, ale nejsem schopna  tím hnout. 

Za vším co se dnes událo mám mlhu.

To byl někdo jiný. Jakoby se to ani nestalo. Jakoby celý můj odsavadní život byl sen. 

Cítím samotu. Ale ne tu obvyklou, příjemnou. Náhle jsem se vzdálila i sama sobě. 

„Já je někdo jiný.“ (Arthur Rimbaud)

Veškerá tíha noci se usadila na mých bedrech.

A já jako bych zmizela.

Já jako bych nebyla. 

Ale zítra to bude zase dobré.  Zítra zase budu.

A ráno se zastydím a zasměju tomu, co bylo dnes.

Tomu, co teď píšu. 

Ale nesmažu to. 

A nevím proč.

Týden od tvého odchodu

Týden od tvého odchodu

Toto nikdy neměl být úplně článek. Je to vzpomínka na dobu mého vztahu na dálku. Vztahy na dálku jsou něco úžasného a otřesného zároveň. Máte všechno a nemáte nic. Když jste spolu je to vždycky romantičtější a vrušující než obyčejné vztahy, ve kterých spolu dva tráví...

Jaký to je, když je ti osmnáct?

Jaký to je, když je ti osmnáct?

21/12/2014 Sedíme v autě a pozoruji jak se v bočním okýnku rychle mění panoráma. Řeka, lesy, skály, řeka, vesnice,... vše se to míchá a splývá do sebe. Domy se rozpíjí a můj mozek si z nich skládá surrealistické dílo podobné tomu od Dalího. Cesta za rodinou má vždycky...

Večery a místa, kterým propůjčíme duši

Večery a místa, kterým propůjčíme duši

Večer, co večer ožívám. Obzvláště teď, kdy je brzy tma, což je ideální pro nočního tvora, za kterého se považuji. Z repráku se line hudba Iron Maiden. Deska se točí a občas zaskřípe. To je to krásné na starých deskách. Tuto mám z obchodu pro staré desky, který se...