MBPFW DEN 4 – zápisník

Zveřejněno 4. 9. 2019

Poslední přehlídkový den ze zápisníku PJ

08:00

Rozhodně nejsem připravená na ranní vstávání. Bolí mě oči jen, co je otevřu. Mám rýmu a sotva mluvím. Ale copak má někdona něco takového čas, když je poslední přehlídkový den?

10:39

Dobře uznávám, že už je skutečně čas vstávat. A alespoň si zajít do lékárny pro něco, co mne udrží na nohou.

11:02

Při nemoci je nejdůležitější o odstín světlejší korektor, kterým si zamalujete černé kruhy pod očima a rudé okolí nosu. Pak tvářenka, kterou ukážete, že nejste chodící upír a bronzer, který té tvářence trošku dopomůže. Uala. Mohla bych dělat makeup tutoriály pro nemocné.

11:20

Mám dilema. Nevím, zda-li zvolit kabelku na opasku do které nic nedám nebo jinou malou kabelku, která je do ruky. Ale velikost platíčka s paralenem rozhodla, bere se ta větší.

17:05

A jdeme pozdě. Ačkoliv řidič dělal co mohl, dopravu v Praze neurychlíte a tak jsme popojížděli v kolonách až nakonec máme 5 minut spoždění. Teď otázka, zda-li se můžeme spolehnout, že i přehlídka začně opět s decentní čtvrthodinkou pozdeji.

17:00

Dobrá, takže přehlídka je až od šesti. Čas dát si občerstvení, zakorzovat si a prohlédnout návštěvníky. A samozřejmě vyfotit, že tu jsem. Stálo mě to úsilí, ale jsem tu, protože jsem silná žena a móda je můj život. Nebo tak nějak.

18:01

Sedím v sále a čekám na zahájení přehlídky Daniely Peškové. Pomalu se mění hudba na lehkou meditační melodii a začínají se objevovat modelky v hedvábných a saténových kostýmcích. Lehký materiál se dotýká jejich kůže a ve spojení s poklidnou hudbou máte pocit, že se kolem vás vznášejí víly. Zbožňuju lesklý satén a Daniela Pešková mne absolutně uchvátila svou jednoduchostí. Není nic co bych si nepřála mít z této kolekce ve své skříni.

18:20

Michaela Hriňová je zase jiné kafe. Nemohla jsem při psaní řádků výše tušit co mě čeká tady. Protože ačkoliv Daniela Pešková ukázala způsob jakým bych se ráda prezentovala – tu ženskost a eleganci, tak Michaela se mi dostala do duše. Zpočátku jsem se nechávala ukolébat poklidnou hudbou a možná trochu znuzeně koukala na džínové bundy, na kterých se třásly malé křišťálové korálky, připomínající kapičky. Jenže pak se začaly objevovat modely plné blejskavých komponent a řetězů. Kdo mne zná, tak ví, že miluju perličky, blýskavé věci a rocknroll. A tohle mělo všechno. Pásky, perly, řetězy a černá kůže. Ano prosím! Velký potlesk pro Michaelu a omlouvám se, že jsem si Tě nevšimla dříve. Získala jsi si mne touto kolekcí, navždy Tvá, PJ.

19:00

Máme dvě hodiny na to dojít si na večeři a sesumírovat si myšlenky s nějakým horkým nápojem v ruce.

20:10

Pomalu se vracíme na místo činu před Invalidovnou, kde se vše již připravuje na poslední přehlídku, kterou nebude nic jiného než Pietro Filipi. Potkáváme cestou Danielu Peškovou, která uklízí své modely do auta. Nabízíme jí pomoc, že si klidně nějaký saténový model vezmeme a ulehčíme jí tak práci. S úsměvem pokračuje v úklidu a netuší, že jsme si dělaly srandu jen trochu.

20:12

Dvůr v Invalidovně se hemží odlesky z disco koulích připevněných na stromech a všude vládne uvolněná atmosféra jaká může vládnout jen před poslední přehlídkou posledního dne.

21:15

Sál praská ve švech a všichni si užíváme pohled na dokonale propracovanou pánskou kolekci Pietra Filipi, která vznikla pod taktovkou Filipa Hieke.

Později přichází na řadu i dámská za kteoru stojí Monika Drápalová, která se ukázala i na předchozích ročnících pražského fashion weeku. Satén a kalhotové kostýmky. Saka navrstvená na sebe a kostkový vzor. Rafinované ženské střihy a mix zvolených materiálů občas doplněný o vlastní potisk skutečně je skvělým zakončením.

21:40

Nálada kolem by chtěla chytit a uzavřít někam do sklenice. Uvolněnost, plno dojmů a radost, že všichni všechno zvládli. Pocit, který zažijete jen párkrát do roka a i když jste pouze divákem, pohltí vás zcela.

Proč byla šedesátá léta v hudbě tak ikonická?

Proč byla šedesátá léta v hudbě tak ikonická?

Šedesátá léta minulého století byla pro hudební svět takovým malým velkým třeskem. Stalo se něco jedinečného a dodnes hudba z šedesátých let neutichá. Šlo o revoluční období, které nás ovlivňuje dodnes. V historii hudby se jednalo skutečně o zlatý věk. Bylo to období...