Jak poznat, kdy je to osudový

Zveřejněno 23. 9. 2018

Sex ve městě mi zachránil a zničil život. Klopýtám na vysokých podpatcích po kočičích hlavách. Čemu se říká kočičí hlav, jsem se naučila až z knihy: Jak chodit na vysokých podpatcích, kde v kapitole, jak chodit na podpatcích klasifikovali tento typ povrchu jako extreme hardcore, pouze pro experty. Já byla expert možná jen tam v době, kdy jsem tu knihu četla, tedy v 15. Mnohé se od té doby změnilo. Podpatky si teď beru pouze, když vím, že potkám někoho vyššího, protože nemám moc ráda ten pocit, když je nademnou někdo vyšší, cítím se jak malý dítě. Prostě to nemám ráda.

Takže jsem teď musela vyrazit s předstihem, protože vím že než v těch lodičkách někam dojdu, může to zabrat i hodiny. Mám sraz se svým bývalým. S bývalým nejsme už tři roky ale bavíme se. Většinou teda ideálně, když někde modelkuje v Miláně. Nebo tam jezdí jen nakupovat? V době, kdy jsme spolu chodili, ale ještě nebyl model, jen idiot.

Ještě dva bloky a už tam budu. Vejdu do toho přehnaně nóbl podniku, kde bude čekat on, doufám, protože on stejně jako já neumí chodit na čas. Moje první láska, ačkoliv bych ho snad ani nikdy tak nenazvala z nějakýho nepochopitelnýho důvodu, ale co jinýho by byl? I když co já v tý době mohla vědět, že je láska?  A vím to snad teď? 

Sex ve městě. Pro ty, co neví, začíná tím, že se Carrie seznámí s panem Božským. A končí tak, že si ho vezme. Je to příběh o tom, jak se schází a rozchází. Ona mezitím potkává další vážný známosti a mnohem ideálnější partie a stejně končí s ním.  S tím hovadem. Takže všechno to, co hledá pak je prostě jen proces, aby stejně zůstala s tím prvním. A to je pěkně děsivý. Představte si, že by jste skončili s tím idiotem, co pro vás poprvé znamenal něco víc. Brr. Projel mnou mráz a já vešla do Buddha baru. 

Samozřejmě, že tu ještě nebyl. Tohle nesnáším. To já mám být pozdě. Číšník se mě zeptal, zda-li jsem sama, říkám mu, že tu mám mít doprovod, nechal mne se rozhlídnout, abych se k němu pak trapně vrátila, že doprovod má asi zpoždění, poprosím tedy stůl pro dva. Tímhle by si teda v žádným případě žádná žena procházet neměla. Sedla jsem si, zkontrolovala čas a se zjištěním, že poledne už bylo, objednávám si víno. 

Tak si pojďme přehrát tuhle prapodivnou kapitolu mého života, kterou hodlám právě absolutně uzavřít.

Týden od tvého odchodu

Týden od tvého odchodu

Toto nikdy neměl být úplně článek. Je to vzpomínka na dobu mého vztahu na dálku. Vztahy na dálku jsou něco úžasného a otřesného zároveň. Máte všechno a nemáte nic. Když jste spolu je to vždycky romantičtější a vrušující než obyčejné vztahy, ve kterých spolu dva tráví...

Jaký to je, když je ti osmnáct?

Jaký to je, když je ti osmnáct?

21/12/2014 Sedíme v autě a pozoruji jak se v bočním okýnku rychle mění panoráma. Řeka, lesy, skály, řeka, vesnice,... vše se to míchá a splývá do sebe. Domy se rozpíjí a můj mozek si z nich skládá surrealistické dílo podobné tomu od Dalího. Cesta za rodinou má vždycky...

Večery a místa, kterým propůjčíme duši

Večery a místa, kterým propůjčíme duši

Večer, co večer ožívám. Obzvláště teď, kdy je brzy tma, což je ideální pro nočního tvora, za kterého se považuji. Z repráku se line hudba Iron Maiden. Deska se točí a občas zaskřípe. To je to krásné na starých deskách. Tuto mám z obchodu pro staré desky, který se...