Bylo tomu asi tak v noci ze včerejška na dnešek. 21. srpen 1968 – den, kdy se vyšší páni rozhodli, že se v tehdejším Československu musí nudit. Ono když se uvolní režim a celková atmosféra v zemi, to by lidi mohly začít napadat blbosti. Jako třeba svoboda a takový sprostý slovo, jako demokracie…
A žádný takový, že se Němci radujou, že by se mohlo Československo vyvinout do mostu mezi Západem a Východem.
Holt musel Sovětský svaz něco udělat, aby jsme tu měli veselo. No ne? Pořádnej tlak na ty velký-malý pány na Československejch židlích. A co nejlíp ukáže malému českému človíčku sílu východu než pořádnej tank? Ten již svým zjevem bude burcovat lidi, aby se podrobily Sovětskému svazu. No řekněte, kdo by se postavil před takové monstrum a neuhnul by mu z cesty?
Pražské jaro končí, Sibiřská zima se blíží
Z Pražského jara (jak tomu období před vpádem vojsk rádi říkali na západě) nám odepřeli léto. Přišla krutá a celkem dlouhá zima. A ještě tomu říkali normalizace.
Zatímco v jiných zemí prorokovali “Mír a lásku.”, v Čechách a na Slovensku předseda vlády pan Černík oznamuje, že je země okupována. Ačkoli sám ještě před hodinou tvrdil, že je to volovina.
Karel Kryl, jeden z nejznámějších symbolů odporu proti okupaci, zvedá oči od táboráku na oblohu, kde vidí skupinku válečných letadel, správně mu dochází, že to náhoda zrovna nebude.
Zmatené obyvatelstvo se uprostřed noci sesedlo kolem rádií a rozhlasových přijímačů. S nastraženými uši poslouchají, co se to vlastně děje. Čekají.
Ráno není moudřejší večera. Tenkrát aspoň nebylo. Na odpor ze strany lidí proti okupaci se reaguje střelbou. A tak se nám naše malá zemička zmenšila ještě více do maličkatého vězení.
Na západě oznamují, jak chudáci Čechoslováci trpí a v hloubi duše se radují. Teď už všichni uvidí, jak měli pravdu, že jsou Rusové ti zlí, ne oni.
Srpen 1968 byla poslední definitivní tečka pro nás jako národ. Další z těch dnů, kdy jsme byli nuceni sklopit zrak a poslední zrnka hrdosti.
Pojďme zhodnotit situaci po těch 45 letech. Kdy se sice ne tak hrdě honosíme s tím, že Česko už patří Čechům stejně tak jako Slovensko Slovákům. Přesto však Českým společnostem vládne ruská ruka a čecháčci se honí za ideálem Amerického snu. Co jsme to za národ?
