Už zase mám vymýšlet nějaký dárek pro svou polovičku? Vždyť byly nedávno Vánoce! PROBOHA! Noční můra, tedy alespoň pro mě. Byly časy, kdy s blížícím se Valentýnem rostly i myšlenky na rozchod. Ale to mluvím o pubertálních láskách, „vztazích“. S věkem přišla naprostá upřímnost, konec vymýšlení výmluv. S věkem a vývojem osobnosti si prostě umím říct, co chci. Že mě na tyhlety věci neužije. Chceš mi dát dárek, dej, a nečekej na nějakej 14.únor. Nechceš mi dávat dárek? Však no a co!
Pamatuju si ma dobu, kdy mi říkali „ledová královna“ („snow queen“), necita. No budiž, tak plav. Tenhle přehnaně drsňácký postoj je taky pryč, ale pořád jsem větší realista než spousta žen v okolí. Možná kus chlapa be mně.
A proto, ani na romantické filmy mě neužije. U filmu jsem nebrečela ani nepamatuju. „Vždyť je to jen film, tak nebul“, konejším mámu a ségru, někdy i kamaráda. Ach jo.
Možná je mezi vámi mnoho, kdo to má podobně. Možná oceníte filmy, kde se nekoná žádné prvoplánové „potkali se, vzali se, odloučili se, vrátili se k sobě, žijí spolu dodnes“. Možná mě ale budete nesnášet, protože na něco takového, řekněme odpočinkového, jste zrovna měli náladu.
Každopádně, pro tentokrát jsem si připravila trochu jinou romantiku.
Prvním z filmů, které vám dnes doporučím, je severský film Tiina a Vore. Výsledkem švédsko-dánské spolupráce je snímek z roku 2018, který vychází z povídky švédského spisovatele Johna A. Lindquista. Už samotná hlavní hrdinka Tina není prototypem krásky, spíše naopak (pardon, já jsem při pohledu na ni viděla Charlize Theron v roli vražedkyně Aileen ). Nicméně, Tina má velmi netradiční čichové schopnosti, což se ji velmi hodí v práci na celnici při lovu pašeráků. Partnera má, ale nestojí to za řeč, navíc má otce v ústavu pro slabomyslné. K lidem obecně nemá moc klasný vztah, proto diváky a hlavně ji samotnou překvapí, když potká stejně originální spřízněnou mužskou duši. Film je protkán humorem a bizarnostmi, jrž jsou pro severské filmy tak typické.
Dalším z tipů, které nepracují s romantickým motivem, který byste očekávali, je film Fontána od režiséra Darrena Aronofskyho z roku 2006. Děj začíná v 16.století, kdy se jeden dobyvatel, oblíbenec španělské královny, v oblasti Latinské Ameriky snaží najít pramen života. Na to navazují další dvě dějové linky. Jedna linka nás přenese za poutníkem, který hledá úkaz na obloze, umírající hvězdu. A poslední pak vědce, který se snaží vyvinout lék, který by zachránil jeho milou před smrtí. Ta poslední z nich nejvíce evokuje romantično. Do jisté míry a při jisté představivosti. Ve filmu se objeví Hugh Jackman a Rachel Weisz. Celkově, děj je velmi promyšlený a propojením všech 3 linek a jejich pozorným sledováním dojde divák k cíli společně s hrdiny. Mimochodem, režisér je autorem třeba i Černé labuti s Natalii Portman.
Posledním z nich je tak trochu filmová novinka. Finská komedie Psi nenosí kalhoty nezačíná zrovna pozitivně. Hlavnímu hrdinovi Juhovi tragicky utone milovaná ženy, kterou nehraje nikdo jiný než naše Esterka Geislerová. Bohužel, svědkem tohoto neštěstí byla i jejich dcera. Juha se samozřejmě z celé situace snaží dostat, nejen kvůli dcerce, které se snaží máminu nepřítomnost vynahrazovat, ale hlavně kvůli sám sobě, protože mu duch ženy nedá spát. A brání mu i v navazování vztahu s jinými ženami. Až konečně jednou se na něj usměje štěstí a lásku potká tam, kde by to divák nejméně čekal. U dominy Mony v sado-maso praktikách. Třeba Kino Pilotů v Praze nabízí tuto netradiční romanťárnu na Valentýna. Takže jasná volba! Navíc, na Valentýna to dávají i v Brně, Hradci a Jičíně.
Pokud byste však přece jen chtěli zažít víkendovou romantiku, skočte si v Praze do kostela sv. Salvátora. Od 19.00 se prostorem začnou linout známé filmové melodie z romantických velkofilmů. Nepřijdete tak o hudbu z Pearl Harbor, Robina Hooda, Bídníků, ale třeba i Tří oříšků.
Zdroje: www.imdb.com, www.bsop.eu
