#filmy 

V naší krásné české zemičce zimu aby zatím pohledal! V horských a podhorských oblastech se lidem už i poštěstilo sáhnout si na chvíli na opravdový sníh a ne jen na umělý. Nicméně, podmínky jsou pořád takové, že pokud si ráno postavíte sněhuláka, odpoledne vám z něj zbyde jen uhlí a mrkev, které jste použili na dotvoření a vyladění výsledného sněhuláčího looku, válící se ledabyle na zemi na hromadě čehosi, co kdysi bylo sněhem.

giphy.com

A i když tedy už nějaký ten rok tuším, že po Novém roce jen tak sněhuláka nepostavím, to si spíš zničím další semišové kozačky nad kolena. Protože ty sajrajty, co se sypou na chodníky a silnice pokaždé, když nějaký zpovykaný meteorolog ohlásí šílené sněhové bouře a jako třešničku na dortu přidá extrémní varování, to je prosím pěkně zlo!

Jednu jistotu však začátkem roku vždy mám. Když nemohu koukat na sníh skutečný, koukám alespoň na ten filmový. A protože mám ráda černý humor a vtípky ostré jako břitva, atmosféru temnou jako polární noc, napětí, originální příběhy a skvěle propracovanou psychologii postav, začínají pro mě filmové žně.

Začátkem roku totiž vždy přichází festival severských filmů. Ať už je to Scandi, který nám začíná právě dnes 9.1., či Severská filmová zima, která snad ještě přijde v únoru.

Dnešní filmové tipy jsem se rozhodla pojmout následovně. Nejprve představím severské novinky, na které se chystám, následně filmy uváděné v minulosti, které na tomto konkrétním festivalu lze shlédnout v omezené projekci. Poslední kategorií pak budou severské filmy, které nenajdete v rámci tohoto film festu. Tyto jsem však viděla v průběhu let a mohu vám je vřele doporučit.

Nutno podotknout, že všech 6 novinek, které letos Scandi uvádí, vypadá kvalitně. A pozor, u 3 z nich si na režisérském křesle hoví zástupkyně ženského pohlaví. A není to z toho důvodu, že by někdo protlačil kvóty. Prostě jsou to holky šikovný!

Ať už je jsou to 2 dánské režisérky a jejich filmový počin Pěkně tučná sebeláska o „mladých, krásných…a tlustých ženách“, které vyráží do boje se studem a nenávistí, nebo finské vztahové drama V Mariině ráji o nebezpečí, které hrozí při následování sekty a hlavně myšlenek její charismatické vůdkyně, či dánská Srdcová královna. Zatímco na první dva tituly se nechystám, poslední, což je mimochodem dánský želízko v ohni v boji o Oscara, možná ještě někam vecpu. Tento kontroverzní film pojednává o vztahu starší ženy a dospívajícího chlapce. To by samo o sobě nebylo zas tak creepy, v dnešní době žádný punk, ale tady se jedná o vztah nevlastní matka – nevlastní syn. Přestože tam není reálně biologické pouto, minimálně to zavání průšvihem.

Srdcová královna, Jít krást koně – Zdroj: http://scandi.filmeurope.eu/

Srdcová královna tak bude soupeřit nejen u mě ve výběru, ale i v klání o Oscara pro cizojazyčný film hlavně s norským kandidátem Jít krást koně. Podle toho, jak je film popsán, půjde o retrospektivní vyprávění, vyplavou na povrch jistá tajemství, dojde k objasnění a vysvětlení tajemství (tak si to představuju). No a hlavně, tam hraje hlavní roli Stellan Skarsgård, což je skvělý herec. A tento pardál si zahrál i v Marhoulově Nabarveném ptáčeti, to kdyby jste měli pocit, že už jste to jméno někde v poslední době zaslechli.

Na 2 snímky se však chystám stoprocentně. Má na to trochu vliv studium politologie, kterým jsem do dnešní doby poznamenaná. Jen pro info, to myslím v dobrém slova smyslu, jen se holt orientuju mírně jinak, než před dokončením magistra….Prvním z nich je švédský snímek Dokonalý pacient. Tento film by měl pojednávat o jednom z největších justičních omylů ve Švédsku. Celý případ se táhl od 60.let minulého století až do nedávné současnosti. Takže jsem celkem zvědavá na to, jak bude film zpracován, snad nebudu zklamaná. No, minimálně si potrénuju svoji švédštinu a vyzkouším si, jak se od posledně po další h několika lekcích zlepšila moje poslechová část 😊. Druhým snímkem je dánský Vidíš měsíc, Danieli o reportérovi, který byl 398 dní držen jako rukojmí Islámského státu. Nejen že sleduje, jak se se situací vyrovnává unesený a co se mu honí v hlavě, pohlíží i na to, jak se s tím vypořádá jeho rodina v Dánsku.

Dokonalý pacient, Vidíš měsíc – Zdroj: http://scandi.filmeurope.eu/

Pokud by vás nelákala žádná z šestice novinek, mohu doporučit tuto dvojici filmů z ročníků minulých. Konkrétně na tyhle dva filmy velmi ráda vzpomínám, klidně se na ně podívám znovu a řadím je na vysoké příčky v rámci filmových oblíbenců.

Žena na válečné stezce

Žena na válečné stezce. Islandská pecka! Tady vám garantuju, že se budete válet smíchy na podlaze v kině. Kdo by to byl řekl, že Islanďané mají takový smysl pro humor, viďte. Ale mají a připravte se, že vás bude bolet břicho smíchy. A vezměte si voděodolnou řasenku, protože smíchy budete i brečet. Jako, sledovat zralou ženskou v nejlepších letech, která je v normálním životě učitelkou jógy a sbormistryní, ale když má období “chraňme islandskou přírodu” vyráží na nehostinné islandské planiny v roláku a s lukem, aby porazila průmyslové dinosaury a jejich plány na business a devastaci zeleně.

Harold

To stejný film Zde Harold. Představte si, že máte rodinný business, poctivé truhlářství, vyrábíte kvalitní nábytek a jednoho dne se probudíte a máte přes ulici Ikeu. Upřímně, nechtěli byste si to vyřídit s tím, kdo je za to vše zodpovědný? No, a to přesně napadne našeho drobného podnikatele. Unést zakladatele Ikey je pohodička, horší je, že se to panu Kampradovi (zakladatel Ikey) začne líbit…

Žena, Harold – Zdroj: http://scandi.filmeurope.eu/

Když jsem přemýšlela nad tím, jaké další filmy bych vám mohla představit a zařadit je do této kategorie, tedy mezi severské filmy, které sice v rámci Scandi neuvidíte, ale stojí za shlédnutí, sepsala jsem jich asi 20. Měli byste asi co dělat do konce roku, to je fakt, ale raději vám to budu dávkovat po troškách.

Věřte mi, že tu povinnost zredukovat seznam jsem málem obrečela. Každé vyřazování a škrtání pro mě bylo bolestivější, než když si při šití popíchám prsty jehlou. Nakonec jsem se rozhodla pro pětici tipů.

Hon

Film Hon (Jagten v originále) byl snad jedním z prvních severských filmů, který jsem v rámci nějakého filmového festivalu shlédla a dokonce si pamatuju, že jsme na tom byli v pražském kině Mat. Hlavní hrdina Lucas (úžasný Mads Mikkelsen) začíná po rozvodu nanovo, v nové práci, s novou přítelkyní, vše vypadá na idylku. Kdyby se ovšem zase něco nepokazilo, respektive někdo to Lucasovi nepodělal, i když asi aniž by to úplně zamýšlel. Ten film je trochu depresivní, nebo alespoň pro mě tehdá byl. Po shlédnutí mě provázela beznaděj a byla jsem strašně naštvaná na tvůrce. Dokonce mě vytočili do té míry, že jsem se rozhodla napsat společnosti Nordisk Film mail, aby mi prozradili, kdo byl viníkem v závěrečné scéně. Jejich odpověď, že je jedno, kdo to byl či nebyl, důležitý je fakt, že člověk není ani po očištění považován okolím za nevinného, mi tenkrát nestačila. Později jsem ale pochopila, jak to mysleli a že měli pravdu.

Adamova jablka

S Madsem Mikkelsenem však zůstaneme i v dalším tipu. Film Adamova jablka jsem viděla teprve nedávno na doporučení mého dvorního filmového buddyho 😊. Tady se v plné své kráse ukazuje, co je to severská komedie, a ještě větší pecka je, když tam cítíte malinko toho německého vlivu. Hlavní hrdina, neonacista Adam, přijíždí na faru vykonat veřejně prospěšné práce. Místní farář Ivan (Mikkelsen) mu uloží upéct jablečný koláč, pokud obstojí, obhájí svoji vinu před Bohem. Kombinace Adama, který dnem i nocí vzhlíží ke svému vzoru Hitlerovi, a fanatického faráře Ivana nevěstí nic dobrého. Nebo to není fanatismus, co když je to psychická porucha, a co když je všechno úplně jinak? Jakože, totálně všechno? Film z roku 2005 vám ukáže, co je to černý humor, takže pokud to chcete vědět, pusťte si to.

Jagten, Adamova jablka – Zdroj: ČSFD

Výletnice

Dříve než tu bylo Nabarvené ptáče, viděla jsem film jménem Výletnice. Jedná se o litevsko-ruský film z roku 2013 o malé holčičce, která se vydává hledat svůj domov. Během války ji deportační vlak odváží z Litvy na dalekou Sibiř,  avšak podaří se jí vyklouznout. I tak je asi 6000 km od domova. Vydává se sněhem zpátky s cílem vrátit se domů. Stejně jako u Marhoulova Ptáčete, ani tady se na cestě nesetkává s otevřenou náručí a nabídkami pomoci. Cesta domů je už tak dost náročná a zdá se, že jen pár lidí si kvůli režimu troufá pomoci, nebo vůbec chce pomoci. I přestože jsem po shlédnutí Nabarveného ptáčete tento film posunula o jedno místo na žebříčku níže, stále bych si ho pustila znovu, stojí za shlédnutí.

Muž jménem Ove

Jako předposlední dnes mé doporučení získává film z roku 2015 Muž jménem Ove. Na lednovém Scandi můžete shlédnout jemu podobného Mrzouta. Nicméně, Ove je Ove. Starý bručoun, kterého po smrti ženy nic netěší, a tak se rozhodne pokazit náladu i všem lidem ve svém okolí. Když může někomu udělat naschvál nebo být svědkem toho, jak se někomu něco nevyvede, jeho srdce plesá. Takového dědka za souseda nechcete. A co teprve, když k vám do sousedství přijede nový soused v podobě imigrantů z Pakistánu…Mimochodem, pokud jste takoví blázni jako já, že si nejprve potřebujete přečíst knižní předlohu, pokud existuje, pak je tu pro vás stejnojmenná kniha Fredrika Backmana, která u nás vyšla v nakladatelství Host.

Norský dům

A severské filmové tipy uzavřeme norskou komedií a s trochou nadsázky na závěr se s vámi loučím a přeji krásný víkend. Přeneseme se do období roku 2016. U nás se stále bojíme uprchlíků, přestože sem nechtějí. Zatímco v Norsku, kam jako do celé Skandinávie chtějí, si přemýšlí, jak je odradit. Tak natočí film, kterým se snaží imigrantům ukázat, že Norsko stojí vlastně dost na prd, není to žádný med, tu dostat azyl. Musíte projít akademií, která vás vzdělává a následně testuje ze všech možných a nemožných znalostí. Musíte přežít norskou zimu, naučit se lyžovat, mít sex s norskou ženštinou, naučit se jíst skandinávské dobroty, a i když to vše splníte, stejně nemáte vyhráno. Však koukněte na zájemce z Iránu, jak dopadl ve filmu Norský dům. Tak třeba po shlédnutí opravdu ještě uprchlíci rádi zakotví u nás.

Výletnice, Ove, Norský dům – Zdroj: ČSFD, IMDB