Hlavně nespadat do klasik, do filmových tipů, které každý zná, chce to něco méně tradičního. No jo, jenže ať se snažím, jak se snažím a přemýšlím nad něčím, co je spojeno s Vánoci, ale není zase tak profláklé, na moje pátrání v paměti útočí několik rušitelů. Z jedné strany útočí závislostí ještě nepoznamenaný Macaulay Culkin aka Kevin v Sám doma, ze druhé kluše na svém Juráškovi Libuška Šafránková a její Tři oříšky, a svoji válečnou výpravu z dalekého Ruska zakončuje Mrazík. Tak fajn, mozkové závity spouštím na plné obrátky a vyrážím do protiútoku.
Něco málo tradičního
V této kategorii si dovolím uvést pár snímků, které řadím spíše mezi ty všeobecně známé. I když si je pouštím již nějaký ten rok pokaždé, nikdy mě neomrzí a klidně si je pustím i v srpnu – ano, jsou dny během roku, kdy je venku 30 stupňů a já si sjíždím filmy s vánoční tematikou, asi abych se ochladila, nebo co, protože mobilní klimoška v práci nestačí (nikdy to nekupujte, je to úplně naprd, ani dvě vás nespasí, věřte mi, máme to v kanclíku…) a domácí větrák taky moc ne. A jackpot jsem ještě nevyhrála, abych si hověla v bazénu na střeše, ale kdybyste někdo jeden takovej měl a chtěl mě v létě pozvat, nebudu se bránit, to jen tak na okraj.
Prvním z této kategorie je Polární expres (Polar Express), animovaná pohádka/film z roku 2004, za kterým stojí Robert Zemeckis. Ano, přesně ten stejný člověk, který se blejsknul Forrestem Gumpem, Trosečníkem nebo Vánoční koledou (wait for it! pár řádků níže) a který si očividně užívá spolupráci s Tomem Hanksem, který v tomto animáku propůjčil svůj hlas a s trochou představivosti i vzhled asi 5 postavám. Ta story vlastně není ničím originální; kluk, co vstupuje do adolescentního věku a negativně přijímá přesvědčování rodičů, že dárky nosí Ježíšek, teda pardon, jsme v Americe, takže Strejda Santa. Potřebuje důkaz místo keců. A jako na zavolanou, v okamžiku před půlnocí si pro něj přijede vlak s průvodčím (jeden z Tomů Hanksů) a kluk se vydává na cestu na Severní pól za Santou. Tehdy film nebyl úplně přijat s nadšením, na ČSFD to má asi 65%, ale stojím si za tím, že to je jedna z nejlepších oddychovek, co znám.
A když už jsme u těch animáků a u toho Zemeckise, tak si rovnou dáme i tu Vánoční koledu (Christmas Carol) z 2009. To je ta animovaná. Kdo nemá rád animáky, ať si pustí verzi hranou. Obecně se za nejlepší Dickensovku (ano, Vánoční koleda vychází z díla Charlese Dickense) považuje ta z roku 1935, kde září v roli Scrooge (jako český ekvivalent se používá Vydřigroš, to mi teda přijde dost jetý, no nevím, co už) Seymour Hicks, ale těch verzí Koledy je asi 10. Nicméně, ten příběh je mi svým způsobem sympatický. Takovej starej bručoun, škudlil, negativní člověk a totální asociál, co dostane od pár duchů pěkně na prdel, takový „dobro poráží zlo“ jinak. I když si ho nepouštím tak často jako Polar Express, patří k těm lepším. Jo a mimochodem, tentokrát není hlavní hvězdou oblíbenec Tom Hanks, ale čočku od duchů minulých, přítomných a budoucích dostává animovaný Jim Carrey.
A tímto se elegantně přesunouvám k poslednímu z této kategorie, kterým není nic jiného než Grinch. A mám na mysli právě toho s Carreym z roku 2000, prestože ten kreslený je rovněž nádherný. V hlavní roli obtloustlý hater Vánoc a všech, co mají rádi vánoční veselí, zelený mužíček bydlící v jeskyni nad městečkem Kdosice. Grinch si špatné vzpomínky na svátky nese z doby, kdy mu bylo 8 let, narostly mu vousy a on se stal terčem posměchu ostatních Kdovíků. Vlastně ho celkem chápu a v ten moment zapomenu na jeho nevybíravé chování a fandím mu. Jo a mimochodem, ta malá blonďatá holčička, která se snaží ve vánoční atmosférou žijícím městečku zlepšit Grinchovu reputaci a zapojit ho do aktivního života občanů, je Taylor Momsen. Všichni, kdo jste sledovali Gossip Girl, to je ta rebelka Jenny Humphrey s černou tužkou orámovanýma očima a rudými rty. Každopádně, když už se rozhodnete tento snímek pustit, počítejte se záplavou cukrkandlů, světýlek a amerických stereotypů.
Něco oddychového, takzvaně na totální vypnutí
Asi před pěti lety, zrovna v období, kdy jsem tak nějak dokončovala předposlední semestr na magistru na vejšce, měla psát diplomku a vůbec, měla přemýšlet nad plánem, jak se vyvarovat postabsolventskému syndromu, jsem v listopadu roku 2014 přemýšlela, jak se zabavit, odreagovat a prostě oddálit všechny tyhle nutnosti ještě o kousek, třeba na březen, nebo únor. A přesně tehdy jsem do Youtube naťukala „christmas movies“. A světe div se, takto jsem se seznámila s Hallmark Christmas movies. Abych vám přiblížila, o co jde. Představte si filmy, které mají naprosto předvídatelný děj, už na začátku víte, o čem celý film bude, kdy hlavní ženská postava potká hlavní mužskou postavu, jak jim to bude klapat a kdy přijde ten zlomový okamžik, jeden druhého naštve nebo zklame. No ale pak happy end, to by nebyla Amerika, že? Ačkoliv na tyto filmy nepěju žádné ódy, jsou ideální na ty chvíle, kdy chcete maximálně vypnout a vydechnout po náročném dni a jen tak vstřebávat něco nenáročného. A i když ty filmy mají různé názvy, přijde vám, že jste ten film už viděli. Kdybych měla jmenovat tři, které mi utkvěly v paměti, tak by to byly Switched for Christmas, kdy si dvě úplně povahově i hodnotami odlišné sestry přes noc vymění role, což vyvolává místy zábavné momenty. Trochu mě to nutí přemýšlet, jak by to asi dopadlo, kdyby se to stalo mě a mé mladší ségře, se kterou jsme rovněž diametrálně odlišné. Další z nich je Mistletoe promise, dva lidé, muž a žena, kteří se spojí v rámci vánoční firemní soutěže, najdou k sobě cestu. A dál? Škoda mluvit, víme. Posledním je Snow bride, kdy se hlavní hrdinka, coby bulvární reportérka z L.A., ocitá kdesi v horách, a aby neumrzla, obléká na sebe jediný kus oblečení, co má v autě, tedy svatební šaty kámošky. Po jistých peripetiích samozřejmě skončí v zimní chatě nějakého úspěšného single muže. Žádný složitý příběh, prostě volnomyšlenkářská relaxační jednoduchost, co si lze najít na Youtube.
Něco netradičního
No a poslední kategorií filmů jsme dali dohromady včera v hospodě s jedním klukem, kterého považuju za svoji filmovou inspiraci a filmového rádce a jehož tímto pasuji na spoluautora a hlavního poradce. Oba jsme se tak nějak shodli, doplňovali, a já se rozhodla, že toto pasuji na zvláštní kategorii. Když zmíníte název jednoho ze dvou filmů, které jsem se sem rozhodla zařadit, tak většina populace vykulí oči a smete vás pohledem říkajíc „Jako vážně? Vánoce?“.
Santa je úchyl!, v originále Bad Santa (ale prosím, jen ten 1.díl, páč dvojka stojí za velký kulový) z roku 2003 s B. B. Thortonem v hlavní roli, není typickým filmem, na který budete koukat se svými prďolaty při čekání na Ježíška, ale je to strašná sranda. Úplně vidím, jak se tradiční americké rodiny chytají za hlavu jen pomyšlením na to, že něco takového vskutku spatřilo světlo světa. Jedná se o dva zlodějský kumpány, kteří si vybrali vánoční období k ekonomickému obohacení sebe sama, a aby udrželi pravou vánoční atmošku, mají na sobě kostým Santy a elfa. Ale pozor, je tam jistá vánoční rovina, která mela umlčet všechny vánoční puritány a tradicionalisty.
No, a druhým zástupcem je kousek z dílny mága barevnosti a ztřeštěnin Tima Burtona. Ovšem, nenechte se zmýlit, tentokráte v roli autora povídkové předlohy. Film z roku 1993, Ukradené Vánoce Tima Burtona (Tim Burton’s Nightmare before Christmas). Hlavní hrdina Jack Skellington, hlavní kápo města Halloween, se nudí (světe div se, Halloween je už pár týdnů tatam a nemá do čeho píchnout), tak alespoň unese Santu a udělá si Vánoce po svém, přičemž omocníky k ruce jsou mu jeho rozpadající se a tlející kámoši. Představa, že tahle banda mi místo Ježíška přinese oslizlej dárek pod stromeček, mě ve finále strašně baví.
Vánoční seriálový maratonec
A pro ty, co mají rádi seriály a nevadí jim smíchat Přátele, HIMYM, New Girl, Gossip Girl a další do jednoho vánočního guláše epizod, s chutí do tohoto tipu. Je celkem sranda porovnat, jak různí seriáloví hrdinové v průběhu let vnímají Vánoce.
Zda se mi povedlo se od těchto všudypřítomných klasik plně oprostit nebo jsem přece jen trochu uklouzla, nechám na vás, milí čtenáři. Tak či tak doufám, že nějaký z mých tipů využijete a pustíte si jej, a je jedno zda jako zvukovou nebo vizuální kulisu při zdobení stromečku, pečení posledních kousků cukroví, balení na poslední chvíli koupených dárků (low waste tipy najdete v jednom z posledních článků od naší skvělé Péti), či při výrobě DIY vánočních dekorací dle tipů vlastnovýroby publikované před pár dny mojí maličkostí.
A nezapomínejte být v pohodě, neseďte celý svátky u filmů s talířem cukroví, a chraň vás bůh před tím, že začnete okrádat vánoční stromeček o cukrovinky z vánoční kolekce (teď jsem si vzpomněla na asi 3 roky starou příhodu, jak jsem přesně při této aktivitě načapala tátu, haha, on, co nikdy nejí sladkosti, jasně :D). Sbalte se a běžte se třeba jen tak projít. Nebo stavět sněhuláka (pokud bude sníh), bruslit (pokud bude led), nebo se jen tak s rodinou, přítelem nebo kamarády koulovat, to je teprve sranda! V televizi vám totiž nic neuteče, za rok stopro budou všechno dávat zase znova. To mi věřte! Tak hezké a pohodové svátky.