Sebeláska.

Zveřejněno 2. 2. 2019

Sedím se skleničkou vína v Cafe~Cafe se svým ex a jeho nejlepším kamarádem. Od doby, co nepiju kafe jsem musela zavést víno ke sladkým dezertům. Ta kombinace sladkého dortu a suchého vína se však překvapivě stala docela milou, jakmile mi došlo, že tak je to v životě se vším. Minimálně v tom mém. Hořké věci prolnuté s těmi sladkými. Hořkosladké vztahy a hořkosladké večery. Mám to tak docela ráda. Setkat se po třech letech se svým ex je taky dost hořkosladké. Obzvláště poté, co jsme byli téměř zasnoubeni. Jak jinak by měl ale člověk vstoupit do měsíce lásky, jakým se únor snaží být?

Nikdy jsem nebyla úplně ten typ, co by zbrojil proti Valentýnu. My máme přeci první Máj!!! Nepopírám, že je to uměle vytvořený svátek, ale když zrovna s někým jsem, ráda si to oslavím, žejo. Na druhou stranu je blbost stresovat se tím, že nikoho na Valentýna nemám. Víc mě stresuje třeba když se blíží Silvestrovská půlnoc. Ale stejně si myslím, že největší průser, co se tohoto svátku týče je ten, že se Valentýn vykládá úplně špatně. Valentýn totiž přeci znamená oslavu lásky ne? 

A teď je tu taková ta otřepaná fráze. Nemůžeš milovat někoho, když nemiluješ sám sebe. Takovej vztah pak nebude klapat. Pak žádnej vztah nebude klapat. Nic ti nebude klapat. Možná tu teď předhazuju dost černý scénáře, ale je to tak. Je třeba oslavovat lásku. Lásku k sobě.

A až se v únoru naučíme milovat sami sebe, pak první máj můžeme přivítat s polibkem pod rozkvetlou třešní.

Představte si ideálního muže, ideálního partnera. Jak se k vám chová? Nosí vám kytky nebo dobrý víno? Parfém? Šampaňský a jahody? Představte si to a buďte jím. Kupte si to dárkový balení a užijte si ho. Nečekejte až vám ho někdo nadělí.  Když jsem si šla vyzvednout Mumm se skleničkama v dárkovém balení, prodavačka se na mě usmála a zdvořile se ptala pro koho to je. Řekla jsem jí že pro mě a ona se mi začala smát. Spousta žen raději dává než příjmá, respektive se tak alespoň snaží tvářit, protože se to prostě sluší a patří.  Ale bavíme se tu o nás. O silných, sebevědomých ženách.  A my jsme od toho abychom tyto prastaré představy zničily no ne?

Únor není od toho, aby nám připomněl, že nemáme partnera. Není o tom, že pokud partnera máme, tak že pro něj musíme něco vymýšlet jako dárek. Že bychom ho měly extra uspokojit v posteli. Je to měsíc o tom, aby nás naučil se milovat. Abychom byly připraveny padnout do náruče muži, který to pak třeba v květnu ocení. 

#37 Editorial: Nostalgie

#37 Editorial: Nostalgie

Sedím v rušné kavárně s výhledem na ještě rušnější ulici. Mé okolí je tak perfektním protikladem toho, jak se cítím. Měla bych si zkontrolovat hodinky a ujistit se, že na svou další schůzku nepřijdu pozdě, ale teď mám schůzku sama se sebou a na této chvíli je něco, co...

Na křídlech existence

Na křídlech existence

Naučila jsem se vstávat brzy. Nemyslitelné se stalo skutečností. Ačkoliv cesta k rannímu vstávání nebylo zrovna ta, kterou bych si zvolila a ač to bylo těžké, odměnou mi je dnešní pomalé sobotní ráno. Oblékám teplý dlouhý kabát, sluneční brýle a vysoké teplé boty. Na...

#35 Editorial: Transformace

#35 Editorial: Transformace

“Většina lidí žije fikci. Ani já nejsem výjimkou. Největší problém ale je, že nevíš s jakým druhem fikce máš co do činění. Neznáš zápletku; styl stále není nastaven. Jediné, co víš, je jméno hlavní postavy. Nicméně tato nová fikce znovuobjevuje, kdo jsi. Dej tomu čas,...