Fuck&Go

Zveřejněno 1. 7. 2014

Knihovny jsou zvláštní místo. Místo, kde se zastavil čas už někdy před sto lety. A stále si zachovávají stejnou tvář.  Snad jen obsah se občas trochu změní. Ne moc. Klasika zůstává. Ověřeno časem. Ovšem co je nejkrásnějšího na knihovnách je, že tam narazíte na knihy, které by vás v životě ani nenapadlo hledat.

Už jsem se připravovala k odchodu, když v tom to na mě vybaflo. Fuck and Go hlásil titulek. Podtitulek vše uvedl na pravou míru: ‘Proč se muži nechtějí vázat a ženy s za to mohou samy?’

Ok. A jsme zase u toho.
Generalizování. Sexismus. A další knížka věnovaná problematice, jejímž vydáním a i případným následným přečtením se vůbec nic nezmění ani ve společnosti ani ve vašem prostém životě. (V dnešní době, kdy si můžete koupit knížku o tom, jak napsat knížku a nebo knížku o tom, jak nenapsat knížku.)

Jako kolovrátek

Takže vy mi chcete říct, to starý ohraný říkadlo, že chlap jde vždycky jenom ‘po tom jednom’ a jakmile začne jít do tuhýho, tak uteče?
Ale prosím vás.
Ukažte mi jedinýho v jehož případě by to nebyla pouhá póza. Kruci, jsou to lidi jako ty nebo já jenom jim něco chybí a něco přebývá.

Plus navíc, nevím jak vy, ale poslední dobou jsem ještě nenarazila na někoho, co by se hned nechtěl sejít a potom by se nechtěl dát do vztahu s mým neexistujícím facebookem.

holky chtěj krásnej, romantickej, dlouhej vztah. To, že je se mnou něco špatně, připouštím, je to možný. Ale proboha. Jak která, jak kdy, jak s kým.

Hledat složitosti úplně ve všem

Všichni mi neustále vyčítaj, že hledám složitosti, kde nejsou. Já?
Slečnám, co píšou ‘Jak na kluky’, ženám, co píšou ‘jak na chlapy’ a chlapům, co netuší vůbec, která bije bych vzkázala jedno: zkuste se na všechny koukat ne jako na ženu nebo na muže, ale jako na člověka. To je to vážně tak složitý?

A co je nejdůležitější, přestaňte plnit knihovny dlouhými spisy, na téma ‘Jak ho ulovit’, ‘Jak ho opéct’, ‘Jak ho podávat’, ‘Jak ho sežrat.’

Buď to tam je nebo ne. Buď to tak má být nebo ne. Buď máš mít jeden dlouhý, krásný vztah nebo umřeš sama. Žádná knížky, žádný článek, nic takovýho ti nepomůže.

P.S. Kecám, nikdo neumře sám. Nakonec všechno dobře dopadne.
P.P.S. Vždycky tu je ta možnost, kdy ti společnost budou dělat kočky.

Jak se blogovalo v roce 2008

Jak se blogovalo v roce 2008

Představte si svět, kde nejsou fashion blogy, kde holky nefotí "outfity" z háemka a kde Dominika Myslivcová jen sbírá a má blog o myšácích Diddl. Jakmile jsem někde  v dětský knížce "jak používat internet" zjistila, že vlastně jde vlastnit kus internetu a mít...

2015 v diáři

2015 v diáři

Vítejte v roce 2016.Opožděně. Koncem roku 2015 se stala hromada věcí:1. Zapomněla jsem psát články2. Zapomněla jsem jak se píší články3. Přes to všechno chci psát články Takže se omlouvám, ale neomlouvám se, že stále budu zahlcovat internet nadále.A teď pozor.Nestihla...

10 Příběhů na jednu větu

10 Příběhů na jednu větu

Nikdy nebyla cool. Měla špatnej smysl pro humor a vždycky se smála jenom svejm vtipům. - PJ Mimochodem níže uvedené příběhy jsou pravda a nic než pravda. Chce se projít na cígo a doteď se o tom zpívá. Smoke on the water. Šéf netušil, že přími naproti jeho podniku je...