Chemická rekce s poetickým jménem láska

Zveřejněno 23. 10. 2013

Aneb monolog mé kamarádky o lásce, když jí v žilách proudila pořádná dávka kofeinu.

“Už to mám ujasněný! Jen je tu víc možností a nevím, kterou aplikovat.” oznamuje mi právě ta kamarádka, která se doposud vysmívala věcem jako je ‘láska’ a ’emoce’. Ale co to bylo za moudrého, starého pána, který řekl, že cesty osudu jsou nevyzpytatelné?

“Nejjednodušší by bylo nechat tomu volnej průběh a nemyslet do budoucna, ale tahle maličkost by mi mohla ovlivnit život, takže mě to stresuje mnohem víc.

Takže zaprvé, vím co chce a pomocí předstírání nebo kompletní změnou bych byla schopna ho na 100% mít, ale na tuhle variantu kašlu, falešná býti nechci.

Nebo za druhé bych to na něj vybalila a řekla, že chci vědět, co tohle všechno má znamenat a že když o mě nestojí, tak ať si ty kecy odpustí.

Třetí možnost je, že bych mu řekla, jak o něj nemám zájem a že je snad dost chytrej na to, aby to věděl sám a se vším přestal a že budeme jen kamarádi.
Za čtvrté bych mohla čekat a naznačovat, dokud by to na férovku nevybalil on první, protože on tyhle věci nedělá a nechala bych ho dusit jako on mě, ale dýl a dýl než by mi něco řekl, nebo se zbláznil.
A nebo bych mu proste řekla, že ho miluju a všechno co dělá mi šíleně ubližuje, tak ať si v hlavě srovná, co vlastně chce a že nikdy nebudu na 100% podle jeho představ, ale že v určitých věcech, který mi přijdou vhodné bych se změnit mohla, například uklízení.
Sakra, klesla jsem na úroveň 13-ti letý puberťačky, je mi ze mě špatně. Mimochodem jednou jsem četla, že za to z části můžou feromony, který vypouští mozek a jsou obsažený hodně v čokoládě a taky hrášku…

Avšak tato reakce v mém věku je naprosto normální.
I když sem doufala, že sem po předcích zdědila kvalitnější DNA.
Asi bych se prostě neměla rozmnožovat, když je moje DNA tak nekvalitní a stejně děti ráda nemám.

Teď zas myslím jak nějakej magor.

Nojo, ono stačí se podívat na naivitu a dobrosrdečnost mámy za něj může ona.
I když bych měla dědit spíš po prarodičích a pokud vim, tak z nich nikdo nebyl ”beznadějný romantik” …fuj už jen když to slyším je mi špatně.

Když si to vezmu z jiný stránky, tak vztah s ním by pro mě ani moc dobrej nebyl.

Můžu napsat knížku, nazvala bych jí: ‘Pokud máte alespoň trochu inteligence a víte, že máte nekvalitní DNA, nehledejte si partnera, i když vám to občas přijde nutné.’

Bože, proč si někoho hledám? Vždyť jsem sama silná a nepotřebuju někoho, kdo by mě ‘vysvobodil’

Většina holek si hledá namakance, proč já kluky s vrásnitejma mozkama? Fakt je se mnou něco od základu špatně.

Jo a teď si tu vylévám svoje myšlenkový pochody.
Úplně všechny.
Zítra si vzpomenu a jen- lol jak jsem mohla říct něco tak blbýho?!

Ne, vím co udělám, začnu znova, všechny ty citáty, senilní písničky o lásce a zlomenym srdci smažu mám pocit, že to má na mě taky značný vliv.
A omezím čokoládu a hrášek.
Od zítra budu zas jen jeho kamarádka.
Už o něm nebudu mluvit ve smyslu ‘miluju ho’. Nikoho si hledat nebudu.”

A hádejte co, druhý den ho stejně miluje. Jaká láska dokáže být mrcha.

Jak se blogovalo v roce 2008

Jak se blogovalo v roce 2008

Představte si svět, kde nejsou fashion blogy, kde holky nefotí "outfity" z háemka a kde Dominika Myslivcová jen sbírá a má blog o myšácích Diddl. Jakmile jsem někde  v dětský knížce "jak používat internet" zjistila, že vlastně jde vlastnit kus internetu a mít...

2015 v diáři

2015 v diáři

Vítejte v roce 2016.Opožděně. Koncem roku 2015 se stala hromada věcí:1. Zapomněla jsem psát články2. Zapomněla jsem jak se píší články3. Přes to všechno chci psát články Takže se omlouvám, ale neomlouvám se, že stále budu zahlcovat internet nadále.A teď pozor.Nestihla...

10 Příběhů na jednu větu

10 Příběhů na jednu větu

Nikdy nebyla cool. Měla špatnej smysl pro humor a vždycky se smála jenom svejm vtipům. - PJ Mimochodem níže uvedené příběhy jsou pravda a nic než pravda. Chce se projít na cígo a doteď se o tom zpívá. Smoke on the water. Šéf netušil, že přími naproti jeho podniku je...