Jak neutratit všechny peníze

Zveřejněno 10. 5. 2013

Ačkoli se snažím, nedokážu být nějakým způsobem “organizovaná”. V životě mi vládne chaos a věci, co mám zapsané v diáři se vždy od reality velmi liší. Ale to vše by se zvládnout dalo. Horší je, že neumím vycházet s penězi. Nikdy. A myslím, že už by byl ten nejvyšší čas se to naučit. Nebo byl před několika lety.

To, že jsem s penězi v peněžence vyšla vždy skoro pouze do konce měsíce, kdy jsem pak již počítala každou korunu, už bylo znamení toho, že bych s tím měla něco dělat. Nemyslete si, já něco dělala. Stanovovala jsem si matematicky limit na každý den, který mohu vyčerpat aby mi vždy zbyla i nějaká rezerva jenže … to byl top ve slevě a bum. “Holt si zítra nic nekoupím.” říkala jsem si vždy, když jsem vycházela z obchodu. Ale druhý den jsem se již načapala jak si kupuji již v pořadí druhé latté a cheesecake k tomu.

V Irsku se to změní. Jako spoustu věcí.

Když se blíží nějaká velká událost vždy je lepší začínat s něčím právě od ní. Takže. Až budu v Irsku začnu na sobě makat. Až budu v Irsku budu víc psát články třeba i do rezervy. Až budu v Irsku začnu šetřit.. Ještě abych nešetřila, když budu muset na měsíc vyjít se sedmi sty eury. Jenom ta představa mě děsila.

A v Irsku mezitím…

Jsem tu již deset dní a za tu dobu by nebylo téměř dne, kdy bych neutrácela. V úterý to bylo 50 euro, ve středu 45, včera kupodivu jen 6 a dnes také 6 (ale to jen díky tomu, že jsem okamžitě z práce letěla domů, protože jinak by to nedopadlo dobře.

nákupy v Irsku, Penneys

Báječný svět shopaholiků.

“Není nic, co by mi udělalo větší radost,” říkám si “než koupit tričko za 4 eura, nebo kalhoty za 10 a boty za 23, košili za 11..” A tak nakupuji vše co tak nesmírně potřebuji a všechny ty výhodné věcičky mě ženou do jedné veliké propasti bez peněz. “Když nám dojdou peníze, tak ani žebrat nebudeme moct jít, protože s tím oblečením, co máme by nám to nikdo nesežral” smějeme se s kamarádkou. Smutné.
Ale on je tu Primark! Tedy Penneys aneb Primark. A jako naschvál je asi 50 metrů od mé práce.

Co s tím můžu dělat? Do konce měsíce zbývá ještě dní a peníze nepřibývají, ale ubývají. Abych pak vůbec měla na to, dostat se do Čech…
Myslím, že potřebuji pomoc.
Nebo alespoň hodně silnou vůli.

Jak se blogovalo v roce 2008

Jak se blogovalo v roce 2008

Představte si svět, kde nejsou fashion blogy, kde holky nefotí "outfity" z háemka a kde Dominika Myslivcová jen sbírá a má blog o myšácích Diddl. Jakmile jsem někde  v dětský knížce "jak používat internet" zjistila, že vlastně jde vlastnit kus internetu a mít...

2015 v diáři

2015 v diáři

Vítejte v roce 2016.Opožděně. Koncem roku 2015 se stala hromada věcí:1. Zapomněla jsem psát články2. Zapomněla jsem jak se píší články3. Přes to všechno chci psát články Takže se omlouvám, ale neomlouvám se, že stále budu zahlcovat internet nadále.A teď pozor.Nestihla...

10 Příběhů na jednu větu

10 Příběhů na jednu větu

Nikdy nebyla cool. Měla špatnej smysl pro humor a vždycky se smála jenom svejm vtipům. - PJ Mimochodem níže uvedené příběhy jsou pravda a nic než pravda. Chce se projít na cígo a doteď se o tom zpívá. Smoke on the water. Šéf netušil, že přími naproti jeho podniku je...